Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Fotit jsem začal už před mnoha lety, ještě na analogové fotoaparáty (tím prvním byla cca v 10 letech Smena 8M). Před pár lety jsem se k tomu vrátil a focení je pro mne příjemným relaxem. Nejraději fotím přírodu, architekturu a dění kolem sebe.
Bude mi potěšením, když sem nakouknete a za vaše komentáře, připomínky i rady budu vděčný - jsou vítány, protože stále se učím fotografovat ...

reklama

30 fotek, 15.7.2015, 28 zobrazení, 24 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, koníčky, ostatní
ALB853
Anglický park
Park má rozlohu 42 ha. Stará lipová alej k Synkovu. V parku žijí bílí daňci a jeleni Dubowského. U zámku leží minizvěřinec pro děti. V roce 2010 byl v zámeckém parku otevřen gloriet, sloužící k odpočinku návštěvníků parku.
Současnost zámku
V současnosti je zhruba v 15 místnostech západního křídla zřízena expozice, která seznamuje se způsobem života šlechty v období od renesance (konec 16. a 17. století) přes baroko, rokoko a empír (18. století a počátek 19. stol.) až po biedermaier z let 1815 - 1848. V přízemí zámku se nachází také prodejní obrazová galerie, kde se v sezóně konají měsíční výstavy většinou místních umělců, a také zámecká restaurace. Diana Sternbergová umožňuje pronájem prostor zámku pro svatební obřady (v přízemí zámku je zřízena obřadní síň, pro velké svatební obřady může sloužit rytířský sál, církevní sňatek je možné uzavřít v zámecké kapli) a jiné akce. Velký důraz je ze strany majitelky kladen na květinovou výzdobu a to jak na nádvoří tak v interiérech. Jelikož původní povolání současné majitelky zámku je bytový design, byly jí některé pokoje citlivě upraveny. Zámek je díky instalované plošině na hlavním schodišti přístupný i vozíčkářům.
Text převzat z Wikipedie:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Castolovice_%28z%C3%A1mek%29
40 fotek, 15.7.2015, 35 zobrazení, 22 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, koníčky, ostatní
ALB852
Popis zámku:
Zámek je dnes uzavřenou stavbou kolem téměř čtvercového nádvoří, v jehož středu stojí barokní kašna s rodovými emblémy rodu Šternberků a plastikami ryb. Dnes se jedná o stavbu o dvou patrech v levém a třech patrech v pravém křídle. Během vlády Šternberku prodělal zámek několik úprav. V polovině 19. století nechal Jaroslav ze Šternberka budovu kompletně přestavět v tehdy oblíbeném neogotickém slohu. Po roce 1910 za Leopolda Alberta však proběhla další přestavba, jejímž cílem bylo zámku vrátit původní renesanční podobu. V tomto období byla také nad vchod do zámku přistavěna polygonální dvoustupňová věž, ve které se nacházela nádoba na dešťovou vodu, která byla rozváděna po zámku. Také východní (tedy ze strany vstupu pravé) křídlo bylo zvýšeno o jedno patro. Západní křídlo zámku bylo do nádvoří otevřeno arkádou, která však byla za Jaroslava ze Šternberka zasklena, aby bylo docíleno většího pohodlí v klimaticky nepříznivějším prostředí pod Orlickými horami. Na vnitřní stěně křídla vybíhajícího nalevo od hlavního vstupu do zámku se nachází několik fresek, které zobrazují jednak výjevy antické (šest římských císařů) a také rodovou legendu Šternberků, představující vybájeného člena rodu Jaroslava ze Šternberka v boji proti Tatarům u Olomouce v roce 1241.
V interiérech zámku se nacházejí cenná umělecká díla renesance, baroka, rokoka, empíru a biedermaieru. Nejvýznamnější a nejhodnotnější součástí interiéru jsou zachovalé pozdně renesanční kazetové stropy, datované kolem roku 1600, které se nacházejí ve čtyřech místnostech západního křídla. V tzv. Tobiášce, jinak zámecké jídelně jsou to výjevy ze života žida Tobiáše, v tzv. rytířském (správněji spíše velkém či hlavním) sále je to potom 24 výjevů ze starého zákona. Ve dvou menších pokojích, které přiléhají k velkému sálu je k vidění 12 desek, zobrazujících Ovidiovy proměny. Dale se zde nacházejí obrazy povětšinou barokních mistrů Johanna Heinricha Schönfelda, Lucase Van Valckenborcha a dalších, dále kopie obrazů Petra Paula Rubense "Salomé s hlavou sv. Jana Křtitele" a "Hlava meduzy" a jeden z nejhodnotnějších obrazů šternberských uměleckých sbírek, Škrétův "Mladý lovec", zobrazující některého člena šternberského rodu, nejspíše mladého Jana Adama ze Šternberka (Škréta pro Šternberky vytvořil několik děl, dále například portrét Marie Maximilány ze Šternberka - v současnosti na Bechyni, v jeho dílně pak také vznikly obrazy sester Barbory Eufrosie a Marie Eleonory Klary Šternberkových, rovněž umístěné na zámku v Častolovicích). V již zmíněné zámecké jídelně Tobiášce je umístěn fragment sbírky obrazů českých králů, který se do Častolovic dostal jako věno Anny Lucie roz. Slavatové, která si v roce 1654 vzala Adolfa Vratislava ze Šternberka. Ve velkém sále, který je rozlohou přes 300 m2 jedním z největších renesančních prostor v České republice se nachází rodová galerie Šternberků, v přilehlé kapli Božího těla je nejvzácnějším kusem vyřezávaný tyrolský oltář z roku 1601, stejně jako obrazy příbuzenstva Ježíšova a Zvěstovaní panně Marii. Na kachlích v kapli jsou částečně dochovány symboly císařských orlic a otištěné tlapky zámeckých psů. Velký sál byl vytápěn pomocí dvou mohutných krbů, renesanční krb je zdoben aliančním erbem Šternberků a Slavatů, barokní potom reliéfem "Narození Páně". Zcela samostatným a v jistém smyslů výjimečným prostorem je arkádová chodba, která v dnešní podobě vznikla zasklením oblouků arkád v 19. století. V současnosti se v západním křídle nachází veřejnosti přístupná expozice, východní křídlo je vyhrazeno soukromým potřebám majitelky zámku.
Text převzat z Wikipedie:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Castolovice_%28z%C3%A1mek%29
50 fotek, 15.7.2015, 56 zobrazení, 38 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, koníčky, ostatní
ALB851 Zámek Častolovice se nachází v městysu Častolovice v okresu Rychnov nad Kněžnou.
Tvrz
Počátky šlechtického sídla v místech dnešního zámku sahají do období kolem poloviny 13. století, kdy nejspíše Častolov, pocházející z rodu Ronovců založil tvrz, vystavěnou pravděpodobně v místech dnešního kostela sv. Víta v lokalitě Na Skalce, která nesla právě jeho jméno. S jistotou je jako majitel Častolovic doložen k roku 1342 Půta nejstarší z rozrodu Drslaviců, který používal predikátu z Častolovic. Jeho sídlo se již nacházelo v místech dnešního zámku. Půtovská tvrz byla postavena v močálech na dřevěných pilotech. Tehdy na jeho žádost Jan Lucemburský udělil vsi Častolovice privilegia městečka. Na tvrzi se později vystřídali Půtovi potomci. Pánové z Častolovic zastávali významné funkce u dvora českých králů z rodu Lucemburků. Půta nejstarší (+ 1397) působil ve funkci hejtmana braniborského, lucemburského a lužického. Jeho syn Půta mladší příseděl u zemského soudu a poslední majitel Častolovic z tohoto rodu Půta III. nejmladší se účastnil čáslavského sněmu a sloužil králi Zikmundovi. Po Půtově smrti v roce 1435 spravovala jeho statky v době nezletilosti Půtových dcer jeho matka Anna kněžna Osvětimská (+1454), která Častolovice v roce 1440 prodala Hynku Krušinovi z Lichtenburka. Ten je v roce 1454 prodává zemskému správci Jiřímu z Poděbrad a Kunštátu. Tak se Častolovice stávají součástí litického panství. Po Jiřího smrti byly Častolovice v držení jeho syna Jindřicha, knížete Minsterberského, který panství v roce 1495 prodal za 25000 kop grošů mocnému Vilému z Pernštejna, nejvyššímu hofmistru království českého. Tak byly Častolovice přičleněny k pernštejnskému panství Potštejn. Po Vilémovi byli jeho držiteli jeho synové Vojtěch a Jan a posléze Janův syn Jaroslav. Ten pro svoje finanční problémy Častolovice prodal v roce 1556 rýnskému kurfiřtovi Arnoštovi. Ten v rámci postupného rozprodávání svého majetku Častolovice zapsal za dluh 4796 kop grošů Jindřichu z Regeru. Ten zřejmě provedl částečnou úpravu za pánů z Kunštátu a Pernštejnů zpustlé tvrze. V roce 1570 ale Častolovice pro dluh 6100 kop grošů postupuje královskému prokurátorovi Albrechtu Bryknarovi z Brukštejna. Ani v jeho držení, ale nezůstávají příliš dlouho, jelikož již o pět let později je Albrecht prodává císaři Maxmiliánovi II., díky opoždění zápisu do desk zemských jsou Častolovice opět pro dluh 18500 kop grošů postoupeny roku 1577 Rudolfu II. Na krátký čas se tak stávají komorním panstvím. Ale téhož roku je od komory kupují bratři Jan, Jiří a Vilém z Oppersdorfu za 11500 kop grošů. Postupně se podíly dostávají do rukou syna Jiřího z Oppersdorfu Friedricha (Bedřicha), který se po smrti posledního z výše jmenovaných bratří, Viléma roku 1588 stává jediným majitelem Častolovic.
Zámek
Jelikož toto dědictví jistě nesplňovalo standardy bydlení pozdně renesančního šlechtice, zahájil Friedrich z Oppersdorfu stavbu renesančního zámku. Jednalo se o čtyřkřídlou stavbu kolem téměř čtvercového nádvoří s patrovým panským křídlem a protějším přízemním hospodářským zázemím. Po smrti Oty z Oppersdorfu (syna Friedricha z Oppersdrofu a Magdalény z Donína, jejichž erby jsou na zámku umístěny nad průchodem do zámeckého parku) roku 1646 se stal do roku 1658 poručníkem jeho nezletilých dětí na Častolovicích František Karel Libštejnský z Kolowrat. Po dosažení zletilosti a bratrově smrti se Častolovic ujal Otův syn Jan Václav, po jehož smrti v roce 1676 byla poručnicí nad panstvím za nezletilé syny určena jeho žena Anna Eleonora rozená z Kolowrat. V roce 1682 si její synové Jan Václav, Jan Josef a Jan Eusebius Rudolf statky po otci rozdělili. Častolovice připadly toho času ještě nezletilému Janu Rudolfovi. O dva roky později padlo rozhodnutí statky prodat. Tak byly Častolovice Janem Václavem a Janem Josefem v zastoupení jejich nezletilého bratra v roce 1684 prodány Tomáši Černínu z Chudenic. Od něj po deseti letech panství kupuje nejvyšší purkrabí pražský Oldřich Adolf Vratislav, říšský hrabě ze Šternberka. Od roku 1694 již Častolovice z držení toho starého českého panského rodu nevyšly. Roku 1701 vytvořil Adolf Vratislav ze svých panství Zásmuky a Častolovice tzv. fideikomis (tedy nedělitelné, nezcizitelné rodinné panství). V roce 1942, poté co se Leopold Sternberg přihlásil společně s dalšími představiteli české šlechty otevřeně k české národnosti, byl zámek zabrán Němci. Po válce se sem rodina Sternbergů vrátila, manželka Leopolda Sternberga Cecilie Reventlow - Criminil zde provedla některé úpravy a opravy, po únorovém převratu roku 1948 se rodina rozhodla emigrovat do USA a na Jamajku. Zámek se stal majetkem státu, v jehož držení zůstal až do roku 1992, kdy byl v rámci restitucí navrácen původním majitelům, tedy rodině Sternbergů. V současnosti je zámek v majetku Franzisky Diany Sternbergové - Phipps.
Text převzat z Wikipedie:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Castolovice_%28z%C3%A1mek%29
16 fotek, 4.7.2015, 13 zobrazení, přidat komentář
ALB850 foto z oslav narozenin mé sestřenice. Jméno: Eva, heslo: místo konání oslavy
16 fotek, 20.7.2015, 42 zobrazení, 23 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, ostatní
ALB849 - pár fotek z cesty ze ZOO domů
50 fotek, červenec 2015, 114 zobrazení, 22 komentářů | děti, dokumenty, ostatní, zvířata
ALB848 druhá část fotoreportáže z návštěvy ZOO v Hluboké nad Vltavou
50 fotek, 20.7.2015, 42 zobrazení, 22 komentářů | dokumenty, koníčky, ostatní, zvířata
ALB847 - fotoreportáž z loňské návštěvy v ZOO Hluboká, která byla dárkem vnučce Magdě k narozeninám :o)
24 fotek, březen 2016, 53 zobrazení, 10 komentářů | cestování, koníčky, ostatní
ALB846 při svých vycházkách často křižuji trať Havlíčkův Brod - Humpolec a tak není divu, ževzniklo toto album :o)
74 fotek, březen 2016, 159 zobrazení, 38 komentářů | děti, koníčky, krajina, příroda, zvířata
ALB845 moje březnová fotozastavení (fotky ze Zdobnice nafotila moje žena)
7 fotek, 30.3.2016, 36 zobrazení, 10 komentářů | dokumenty, ostatní, zvířata
ALB844 než jsem stihl album dát na rajče, skončil jsem v nemocnici a tak po návratu ho přidávám až dnes :o)
21 fotek, 29.3.2016, 37 zobrazení, 30 komentářů | dokumenty, koníčky, ostatní, příroda, zvířata
ALB843 pár fotek z dnešní prosluněné procházky
20 fotek, 5.5.2015, 66 zobrazení, 4 komentáře | architektura, dokumenty, kultura, ostatní
ALB842 - fotoreportáž z výstavy Copuli Lapidum (hromady kamení) - v loňském roce byla umístěna v přízemí Anglického trkatu. Světelné podmínky pro focení bez blesku jsou zde horší a s bleskem je zase problém jeho odrazu na krycím skle. Proto jsem byl nucen fotit z různých úhlů a dopředu se omlouvám za technickou kvalitu fotek, ale chtěl jsem hlavně zdokumentovat tuto výstavu o někdejších hradech. :o)
21 fotek, 27.3.2016, 49 zobrazení, 27 komentářů | dokumenty, krajina, ostatní, příroda, zvířata
ALB841 I dnes jsme vyrazili do terénu - přitom sluníčku a teplotě okolo 12°C jsme prostě na procházku museli.
18 fotek, 26.3.2016, 32 zobrazení, 19 komentářů | dokumenty, krajina, ostatní, příroda, zvířata
ALB840 pár fotek z dnešní procházky - chvílemi svítilo i sluníčko :o)
20 fotek, 24.3.2016, 30 zobrazení, 21 komentářů | dokumenty, krajina, ostatní, příroda, zvířata
ALB839 pár fotek z dnešní procházky
8 fotek, 23.3.2016, 39 zobrazení, 20 komentářů | dokumenty, krajina, ostatní, příroda
ALB838 pár fotek z dnešní procházky pošmournou Vysočinou :o)
10 fotek, duben 2014 až březen 2016, 59 zobrazení, 25 komentářů | dokumenty, oslavy, ostatní
ALB837 Velikonoční album pro rajčátka :o)
18 fotek, srpen 2005 až červenec 2011, 40 zobrazení, 8 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, ostatní
ALB836 Město Žirovnice se rozkládá na pomezí Českomoravské vrchoviny,spolu s jednotlivými místními částmi Cholunná, Štítné, Stranná, Litkovice a Vlčetín.
První písemná zmínka o Žirovnici pochází z roku 1358. Historie města je spjata s historií zámku, který stojí na místě původního kamenného hradu. Mezi jeho první majitele patřili na počátku 14. století páni z Hradce, později páni z Ústí. Od roku 1485 přešla Žirovnice pod panství kutnohorského rodu Vencelíků z Vrchovišť, kteří nechali celý hrad přestavět a vyzdobili ho freskami, které patří dodnes k jedinečným historickým kulturním památkám.V období třicetileté války byl celý kraj sužován císařskými i švédskými vojsky, město zpustošeno, značné škody utrpěl i zámek. Od konce 17. století vlastnili žirovnické panství Šternberkové, kteří se rozhodli zpustlý zámek obnovit, zámek tak ztratil charakter pevnosti. Šternberkové také nechali barokně přestavět původní gotický kostel a přispívali i na opravy venkovských kostelů a kaplí, o čemž svědčí jejich znak, osmicípá hvězda, na těchto stavbách. V roce 1854 byla Žirovnice povýšena na město a o deset let později se stala známou díky knoflíkářskému průmyslu. Výrobu perleťových knoflíků zavedl Josef Žampach a na tuto tradici navazuje i dnešní průmyslová výroba. V roce 1910 odkoupilo celé panství od Šternberků město.
37 fotek, 20.7.2011, 25 zobrazení, 8 komentářů | cestování, dokumenty, kultura, ostatní
ALB835 V tomto albu si můžete prohlédnout krásný, rozměrný, dětský, keramický betlém je prací dětí a pedagogů ze ZUŠ Gustava Mahlera v Humpolci. Betlém je rozdělen do čtyř ročních období: jaro, léto, podzim, zima a je nádhernou ukázkou toho, co se v konkrétním ročním období na vesnici dělalo. Betlém obsahuje více jak 700 různých postaviček. Na výrobě betléma se někdy podílela i celá rodina studentů. Například papírové domečky, plůtky, atp. vyráběl 80- letý dědeček jedné žákyně. Expozici doplňuje zvukový záznam, který namluvili žáci literárně dramatického oboru ZUŠ v Hradci Králové.
V místnosti pro konání tématických výstav byla v době naší návštěvy výstava kluibu sběratelů turistických suvenýrů.
40 fotek, srpen 2005 až červenec 2011, 32 zobrazení, 19 komentářů | architektura, dokumenty, kultura, ostatní
ALB834 Když Žirovnici převzal po svých rodičích Anně Lucii a Vratislavu Leopoldovi ze Šternberka jejich syn František Leopold Šternberk, pak pravděpodobně začal zámek upravovat tak, aby na něm mohl i on pobývat.
Nechal před zámkem postavit velký špýchar – sýpku na obilí, na které je dodnes vidět znak Šternberků, letopočet 1707 a iniciály jména Františka Leopolda.
Expozice zámeckého špýcharu
Hrabě zemřel roku 1745. Hlavním sídlem vrchnosti přestala být Žirovnice až po roce 1830, kdy Leopold Šternberk zdědil po vymřelé starší linii rodu Zákupy a Častolovice. I přesto zde ve třicátých letech zde proběhla řada stavebních prací. Účel sýpky se po léta neměnil.
V posledních letech se v ní obilí neskladovalo a sloužila spíše jako prostor pro ukládání přebytečných věcí až do její rekonstrukce, která proběhla v roce 2007.
Expozice zámeckého špýcharu
REKONSTRUKCE
Od roku 2007 je zde vybudována za podpory fondů Evropské unie a rozpočtu Města Žirovnice poutavá expozice venkovských tradic a řemesel. Ve třech rekonstruovaných podlažích, kde byly zachovány i původní dřevěné, barokní sloupy, je nyní téměř 1200 m2 výstavní plochy.
NASTÍNĚNÍ PRŮBĚHU PROHLÍDKY
Při prohlídce zámeckého špýcharu můžete objevit, mnoho předmětů z nedávné venkovské minulosti, které se v Žirovnici a okolí dříve k zemědělským a dalším činnostem používaly.
Ve spodním patře si můžete prohlédnout větší předměty, od zemědělských strojů, až třeba po ruční hasičskou stříkačku.
V druhém podlaží budou exponáty drobnějšího charakteru, tématicky rozdělené do skupin nářadí a nástrojů používaných k denním činnostem.
Krásný, rozměrný, dětský, keramický betlém je prací dětí a pedagogů ze ZUŠ Gustava Mahlera v Humpolci.
Betlém je rozdělen do čtyř ročních období: jaro, léto, podzim, zima a je nádhernou ukázkou toho, co se v konkrétním ročním období na vesnici dělalo.
Betlém obsahuje více jak 700 různých postaviček. Na výrobě betléma se někdy podílela i celá rodina studentů. Například papírové domečky, plůtky, atp. vyráběl 80- letý dědeček jedné žákyně. Expozici doplňuje zvukový záznam, který namluvili žáci literárně dramatického oboru ZUŠ v Hradci Králové.
Ve třetím patře nezapomeňte nahlédnout do venkovské světnice.
Na protější straně je místnost pro konání zajímavých tématických výstav.
V podkroví můžete obdivovat vazbu zdejšího krovu.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter