Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
Fotit jsem začal už před mnoha lety, ještě na analogové fotoaparáty (tím prvním byla cca v 10 letech Smena 8M). Před pár lety jsem se k tomu vrátil a focení je pro mne příjemným relaxem. Nejraději fotím přírodu, architekturu a dění kolem sebe.
Bude mi potěšením, když sem nakouknete a za vaše komentáře, připomínky i rady budu vděčný - jsou vítány, protože stále se učím fotografovat ...


reklama

15 fotek, 8.6.2016, 29 zobrazení, 15 komentářů | dokumenty, krajina, ostatní, příroda
ALB870 pár fotek z dnešní vycházky
28 fotek, květen 2016, 136 zobrazení, 7 komentářů | děti, lidé, ostatní, rodina-přátelé, zábava
ALB 869 začátkem a koncem května při návštěvě dcery s vnučkami se odehrály v naší ulice koloběžkové závody. Zde je mini fotoreportáž z jejich průběhu.
12 fotek, květen 2016, 34 zobrazení, 18 komentářů | dokumenty, koníčky, ostatní, zvířata
ALB868 Kdo očekává nějakou srandu, bude zklamán. V tomto albu jsem jen zachytil něco ze života našich psů.
7 fotek, 29.5.2016, 45 zobrazení, 10 komentářů | dokumenty, ostatní, zábava
ALB867 to jsem si minulý víkend jen tak hrál :o)
dortík 8
8 fotek, 27.5.2016, 36 zobrazení, 19 komentářů | dokumenty, ostatní, jídlo
ALB866 Naše vnučka si oblíbila ovocný dort z piškotů, ovoce a zakysané smetany a tak nemohl chybět i při její návštěvě o posledním květnovém víkendu. Tentokrát ale požadovala, aby byl jako na velikonoce (to byl ozdoben zvířátky a vajíčky z marcipánu) a tak musela babička koupit marcipánová zvířátka i tentokrát, na zahrádce natrhala čerstvé mátové lístky a dort dle požadavku nazdobila :o)
28 fotek, květen 2016, 35 zobrazení, 26 komentářů | dokumenty, koníčky, ostatní, příroda
ALB865 díky pokračujícímu domácímu ošetřování mám letos čas dokumentovat jakk nám kvete zahrádka. :o)
15 fotek, loni na jaře, 29 zobrazení, 17 komentářů | dokumenty, ostatní
ALB864 máme doma letitou stavebnici z dřevěných kostek.S Elenkou z ní musíme stavět různé kostelíčky, zámky a dvorce.
33 fotek, 8.5.2016, 77 zobrazení, 9 komentářů | dokumenty, kultura, lidé, ostatní
ALB863 V rámci trhů řemesel prezentovaly své umění studentky SOŠUP ve Světlé nad Sázavou.
59 fotek, loni na jaře, 94 zobrazení, 38 komentářů | děti, koníčky, krajina, lidé, ostatní
ALB862 moje květnová fotozastavení
75 fotek, červenec 2001 až květen 2016, 14 zobrazení, přidat komentář | lidé, ostatní, práce
ALB861 Retroalbum z uplynulých dvaceti let v jednom kolektivu. Přihlašovací jméno: Novák, heslo: křestní jméno šéfa kolektivu
47 fotek, květen 2016, 59 zobrazení, 5 komentářů | dokumenty, koníčky, kultura, ostatní
ALB860 V muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod se ve dnech 15. dubna až 22. května 2016 uskutečnila výstava "Dlátem a pastelkou - Jiří a Věra Pulcrovi".

VĚRA PULCROVÁ se narodila 8. dubna 1960 ve Zlíně. Vystudovala gymnázium ve Valašských Kloboukách a Střední pegagogickou školu v Kroměříži. V roce 1982 se stala manželkou Jiřího Pulcra. Dnes vyučuje plavání v Plavecké škole Havlíčkův Brod. V roce 2001 ji oslovila Aura-Soma – metoda celostní terapie, která je syntézou léčby drahými kameny a minerály, energií rostlin a barevné terapie. Na základě výběru flakónků Aura-Somy je jí doporučeno „dělat výtvarno“. Od roku 2003 kreslí pastelkami své sny, fantazie a přírodu.

JIŘÍ PULCR je rodákem z Prostějova (1955). Ve třinácti letech se stal členem Woodcraftu pod vedením MUDr. Vladimíra Kysilky – Lose. Ten u něj vzbudil a rozvinul zájem o indiánské kultury amerických kontinentů. Již v těchto letech začal zkoušet práci se dřevem. Brzy se řezbářství stalo po rybařině jeho největší zálibou. S krátkými přestávkami se jí věnuje dodnes. Každým rokem se účastní setkání trampských řezbářů, které je spojeno s řezbářskou výstavou a odbornými semináři. Tvorba Jiřího Pulcra se věnuje hlavně indiánské tematice severozápadního pobřeží USA (od Aljašky po Britskou Kolumbii). Do svých prací se snaží zakomponovat mytologické výjevy, přírodní cykly, historii atd.

Výstava byla doplněna keramickými šperky MUDr. PETRY NIKLOVÉ (1974), rodačky z Havlíčkova Brodu, která navštěvovala ZUŠ v Havlíčkově Brodě pod vedením Hany a Václava Černochových, kde dostala základy k mnohým výtvarným technikám. Nejvíce ji ale fascinovala hlína, která se jí stala láskou na celý život. Zabývá se výrobou keramických předmětů a dekorací, hlavní její doménou je výroba šperků z keramické hlíny i jiných přírodních materiálů, např. v kombinaci se skleněnými korálky či měděným drátem. Keramický šperk je její vášeň a srdeční záležitost. Ukázky tvorby můžete shlédnout na www.autorske-sperky-niklova.estranky.cz
40 fotek, květen 2016, 41 zobrazení, 5 komentářů | dokumenty, kultura, ostatní, události
ALB859 Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod vystavuje ve dnech 15. 4. až 22. 5. 2016 fotografie z dílen významných německobrodských ateliérů první poloviny 20. století – Gustava Dvořáka a Františka Hartmana. Muzeum v loňském roce získalo unikátní originální negativy (skleněné tabulky) v počtu 250 kusů od pana Vladimíra Stejskala a vybrané reprodukce nyní byly doplněny exempláři z muzejních sbírek do podoby výstavy. Oko návštěvníka tak potěší pohled na dobové exponáty a záběry starého města, blízkého okolí a portrétových fotografií z ateliérů.
Pro mne jako rodilého broďáka úžasná výstava. Tímto albem bych ji chtěl zprostředkovat i těm, kdo ji nestihnou. Bylo složité exponáty ukryté za sklem nafotit, ale snad se to povedlo.
34 fotek, 9.5.2016, 141 zobrazení, 10 komentářů | dokumenty, kultura, ostatní, události, moje fotozprávy
ALB858 fotoreportáž z 52. trhu řemesel v Havlíčkově Brodě
Magda 9
8 fotek, 21.4.2016, 4 195 zobrazení, 10 komentářů | děti, lidé, ostatní, rodina-přátelé
ALB857 Jednoho slunečného dubnového odpoledne u nás pobývala vnučka Magda. Jak jsme tak seděli pod pergolou, začala se pitvořit a křenit, což jsem nemohl nechat bez povšimnutí a tak vznikly tyto fotky :)
65 fotek, loni na jaře, 271 zobrazení, 26 komentářů | koníčky, krajina, ostatní, příroda, zvířata
ALB856 moje dubnová fotozastavení jsou poněkud jednotvárná díky devítidennímu pobytu v nemocnici a následnému klidovému režimu po dobu tří týdnů. Moje první dubnová procházka (30.4.) byla zároveň i poslední v tomto měsíci.
40 fotek, 30.7.2015, 74 zobrazení, 39 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, koníčky, ostatní
ALB855 Budete-li se toulat ve frýdlantském výběžku, určitě si nenechte ujít nejznámější poutní místo v Hejnicích, kde můžete spatřit nádherný chrám Navštívení Panny Marie a zajímavou budovu býv. františkanského kláštera.
Podle legendy došlo v roce 1211 k zázračnému uzdravení těžce nemocné ženy i dítěte chudého síťaře z blízkého Lužce, když sem po snovém zjevení Panny Marie, ze Žitavy přenesl a na strom připevnil sošku bohorodičky. Se stavbou původní dřevěné kapličky v místech, kde se dnes rozprostírá nádherný barokní chrám Navštívení Panny Marie, je spojován vznik města Hejnic.
Stavitelé, kteří kapličku přestavěli v kamenný kostel, vyznačili letopočet na klenbě, čímž se první zmínka o Hejnicích uchovala až do současnosti. Roku 1722 byl kostel s výjimkou presbytáře zlikvidován. Téhož roku započal Tomáš Haffenecker s výstavbou dvouvěžového chrámu Navštívení Panny Marie, který byl dokončen roku 1729.
Impozantnímu interiéru dominuje hlavní oltář, iluzivní portálová architektura s klasicistními detaily, signovaná Josefem Kramolínem roku 1787. Skvostně jsou i kvalitně restaurované nástropní fresky Andrease Grolla z prvního desetiletí dvacáteho století.
V levé části lodi nalezl své místo polní oltář vévody frýdlantského, kdysi všemocného Albrechta z Valdštejna, v katakombách pak rodová hrobka Clam-Gallasů.
Historická prestiž města jako zázračného poutního místa strmě vzrůstala tisíci příchozími v podobě procesí během uplynulých věků. V letní sezoně se hejnický chrám stává poutním místem příznivců tzv. vážné hudby, V bezprostředním sousedství kostela se rozkládá částečně rekonstruovaný objekt bývalého františkánského kláštera, přistavený k chrámu koncem 17. století.
Druhá část:
http://rover.rajce.idnes.cz/stripky_z_archivu_XV._-_chram_Navstiveni_Panny_Marie_v_Hejnicich_-_cast_druha/
30 fotek, 31.7.2015, 46 zobrazení, 27 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, koníčky, ostatní
ALB854 chtěli jsme se podívat alespoň na nádvoří zámku, protože s námi byli i naši psi, ale bohužel zde se na nádvoří nedostanete, jen když si zaplatíte některý z okruhů, tak přes něj přejdete. Poněkud podivný přístup. Na většině zámků a hradů je vstup na nádvoří možný ať už za symbolické vstupné nebo zcela zdarma. A tak jsme mohli jen obejít zdejší hradozámek kolem dokola.
Zámek Frýdlant v Čechách
Renesanční zámek přestavěný ze středověkého hradu. 1. fáze úprav se před pol. 16. st. soustředila na horní hrad. Mezi léty 1580-90 nechali Redernové postavit Dolní zámek na místě někdejšího předhradí. Později upravován barokně a novorenesančně.
Frýdlant patří k nejvýznamnějším památkovým celkům v Čechách. Areál představuje velmi cenné spojení dvou architektonických útvarů – středověkého hradu a renesančního zámku. Vznik hradu Frýdlant spadá do poloviny 13. století. Jeho prvními majiteli byli Ronovci.
První renesanční stavby, ovlivněné tzv. saskou, respektive lužickou architekturou s mnohými gotickými návraty, provedli páni z Biberšteinu, držící panství od konce 70. let 13. století do roku 1551. V letech 1552 – 1558 spravovala panství jako odumřelé léno královská komora. V roce 1558 koupil Frýdlant Friedrich z Redernů, jeden z nejpřednějších slezských šlechticů.
K významné stavební aktivitě v renesančním duchu došlo až za vlády Melchiora z Redernů po roce 1582, který z Frýdlantu vytvořil rodovou rezidenci. Pro Melchiora pracoval Marco Spazio a spolu s polírem Antoniem vybudoval v předhradí nový patrový zámek s renesančními štíty a se sgrafitovou výzdobou fasád. Výstavbou kaple sv. Anny byla v letech 1598 – 1602 přeměna hradu v podstatě dokončena.
Po Bílé Hoře zkonfiskovaný majetek Redernů koupil v roce 1622 Albrecht z Valdštejna, generál císařských vojsk a jedna z nejvýznamnějších osobností třicetileté války a učinil jej centrem nového vévodství, i když hlavní rezidence byla přemístěna do Jičína. Po Valdštejnově zavraždění roku 1634 získává Frýdlantské panství Matyáš Gallas, vrchní velitel císařské armády.
V průběhu třicetileté války, přesněji roku 1636, dobyli Frýdlant Švédové a v letech 1645 – 1647 značně zesílili jeho opevnění na severní straně.
Po požáru části zámku v roce 1676 a opět v roce 1684 došlo za Františka Ferdinanda Gallase k raně barokním přestavbám, které pravděpodobně vedl Marcantonio Canevalle. Další barokní úpravy byly provedeny roku 1749 za Filipa Josefa Gallase, kdy vznikly terasy při dolním nádvoří.
Po prvních náznacích romantické neogotiky, které lze překvapivě sledovat již roku 1805 (portál s pylony), byly sneseny renesanční štíty a sgrafita zabílena. V letech 1867 – 1870 pak došlo k neoresančním zásahům a přístavbě nového křídla pro Eduarda Clam-Gallase podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Heckeho, fasády tehdy doplnila nová sgrafita.
Původní podoba gotického hradu se do dnešních dnů nedochovala ve své celistvosti. Dnes vidíme hrad jako mohutnou dvoupatrovou stavbu kolem malého nepravidelného nádvoří, kterému dominuje velká válcová věž. Kaple a renesanční zámek byly postaveny na přelomu 16. a 17. století Markem Spazziem di Lancio. V 60. letech 19. století byla přistavěním dalšího zámeckého křídla dokončena stavba celého areálu. V roce 1801 Clam – Gallasové zpřístupnili pro veřejnost část hradu s instalovanými sbírkami. Současná expozice prezentuje toto nejstarší hradní muzeum, kapli s cenným mobiliářem a dvě zámecká křídla.
text převzat z:
http://www.hrady.cz/?OID=774
30 fotek, 15.7.2015, 28 zobrazení, 24 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, koníčky, ostatní
ALB853
Anglický park
Park má rozlohu 42 ha. Stará lipová alej k Synkovu. V parku žijí bílí daňci a jeleni Dubowského. U zámku leží minizvěřinec pro děti. V roce 2010 byl v zámeckém parku otevřen gloriet, sloužící k odpočinku návštěvníků parku.
Současnost zámku
V současnosti je zhruba v 15 místnostech západního křídla zřízena expozice, která seznamuje se způsobem života šlechty v období od renesance (konec 16. a 17. století) přes baroko, rokoko a empír (18. století a počátek 19. stol.) až po biedermaier z let 1815 - 1848. V přízemí zámku se nachází také prodejní obrazová galerie, kde se v sezóně konají měsíční výstavy většinou místních umělců, a také zámecká restaurace. Diana Sternbergová umožňuje pronájem prostor zámku pro svatební obřady (v přízemí zámku je zřízena obřadní síň, pro velké svatební obřady může sloužit rytířský sál, církevní sňatek je možné uzavřít v zámecké kapli) a jiné akce. Velký důraz je ze strany majitelky kladen na květinovou výzdobu a to jak na nádvoří tak v interiérech. Jelikož původní povolání současné majitelky zámku je bytový design, byly jí některé pokoje citlivě upraveny. Zámek je díky instalované plošině na hlavním schodišti přístupný i vozíčkářům.
Text převzat z Wikipedie:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Castolovice_%28z%C3%A1mek%29
40 fotek, 15.7.2015, 35 zobrazení, 22 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, koníčky, ostatní
ALB852
Popis zámku:
Zámek je dnes uzavřenou stavbou kolem téměř čtvercového nádvoří, v jehož středu stojí barokní kašna s rodovými emblémy rodu Šternberků a plastikami ryb. Dnes se jedná o stavbu o dvou patrech v levém a třech patrech v pravém křídle. Během vlády Šternberku prodělal zámek několik úprav. V polovině 19. století nechal Jaroslav ze Šternberka budovu kompletně přestavět v tehdy oblíbeném neogotickém slohu. Po roce 1910 za Leopolda Alberta však proběhla další přestavba, jejímž cílem bylo zámku vrátit původní renesanční podobu. V tomto období byla také nad vchod do zámku přistavěna polygonální dvoustupňová věž, ve které se nacházela nádoba na dešťovou vodu, která byla rozváděna po zámku. Také východní (tedy ze strany vstupu pravé) křídlo bylo zvýšeno o jedno patro. Západní křídlo zámku bylo do nádvoří otevřeno arkádou, která však byla za Jaroslava ze Šternberka zasklena, aby bylo docíleno většího pohodlí v klimaticky nepříznivějším prostředí pod Orlickými horami. Na vnitřní stěně křídla vybíhajícího nalevo od hlavního vstupu do zámku se nachází několik fresek, které zobrazují jednak výjevy antické (šest římských císařů) a také rodovou legendu Šternberků, představující vybájeného člena rodu Jaroslava ze Šternberka v boji proti Tatarům u Olomouce v roce 1241.
V interiérech zámku se nacházejí cenná umělecká díla renesance, baroka, rokoka, empíru a biedermaieru. Nejvýznamnější a nejhodnotnější součástí interiéru jsou zachovalé pozdně renesanční kazetové stropy, datované kolem roku 1600, které se nacházejí ve čtyřech místnostech západního křídla. V tzv. Tobiášce, jinak zámecké jídelně jsou to výjevy ze života žida Tobiáše, v tzv. rytířském (správněji spíše velkém či hlavním) sále je to potom 24 výjevů ze starého zákona. Ve dvou menších pokojích, které přiléhají k velkému sálu je k vidění 12 desek, zobrazujících Ovidiovy proměny. Dale se zde nacházejí obrazy povětšinou barokních mistrů Johanna Heinricha Schönfelda, Lucase Van Valckenborcha a dalších, dále kopie obrazů Petra Paula Rubense "Salomé s hlavou sv. Jana Křtitele" a "Hlava meduzy" a jeden z nejhodnotnějších obrazů šternberských uměleckých sbírek, Škrétův "Mladý lovec", zobrazující některého člena šternberského rodu, nejspíše mladého Jana Adama ze Šternberka (Škréta pro Šternberky vytvořil několik děl, dále například portrét Marie Maximilány ze Šternberka - v současnosti na Bechyni, v jeho dílně pak také vznikly obrazy sester Barbory Eufrosie a Marie Eleonory Klary Šternberkových, rovněž umístěné na zámku v Častolovicích). V již zmíněné zámecké jídelně Tobiášce je umístěn fragment sbírky obrazů českých králů, který se do Častolovic dostal jako věno Anny Lucie roz. Slavatové, která si v roce 1654 vzala Adolfa Vratislava ze Šternberka. Ve velkém sále, který je rozlohou přes 300 m2 jedním z největších renesančních prostor v České republice se nachází rodová galerie Šternberků, v přilehlé kapli Božího těla je nejvzácnějším kusem vyřezávaný tyrolský oltář z roku 1601, stejně jako obrazy příbuzenstva Ježíšova a Zvěstovaní panně Marii. Na kachlích v kapli jsou částečně dochovány symboly císařských orlic a otištěné tlapky zámeckých psů. Velký sál byl vytápěn pomocí dvou mohutných krbů, renesanční krb je zdoben aliančním erbem Šternberků a Slavatů, barokní potom reliéfem "Narození Páně". Zcela samostatným a v jistém smyslů výjimečným prostorem je arkádová chodba, která v dnešní podobě vznikla zasklením oblouků arkád v 19. století. V současnosti se v západním křídle nachází veřejnosti přístupná expozice, východní křídlo je vyhrazeno soukromým potřebám majitelky zámku.
Text převzat z Wikipedie:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Castolovice_%28z%C3%A1mek%29
50 fotek, 15.7.2015, 56 zobrazení, 38 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, koníčky, ostatní
ALB851 Zámek Častolovice se nachází v městysu Častolovice v okresu Rychnov nad Kněžnou.
Tvrz
Počátky šlechtického sídla v místech dnešního zámku sahají do období kolem poloviny 13. století, kdy nejspíše Častolov, pocházející z rodu Ronovců založil tvrz, vystavěnou pravděpodobně v místech dnešního kostela sv. Víta v lokalitě Na Skalce, která nesla právě jeho jméno. S jistotou je jako majitel Častolovic doložen k roku 1342 Půta nejstarší z rozrodu Drslaviců, který používal predikátu z Častolovic. Jeho sídlo se již nacházelo v místech dnešního zámku. Půtovská tvrz byla postavena v močálech na dřevěných pilotech. Tehdy na jeho žádost Jan Lucemburský udělil vsi Častolovice privilegia městečka. Na tvrzi se později vystřídali Půtovi potomci. Pánové z Častolovic zastávali významné funkce u dvora českých králů z rodu Lucemburků. Půta nejstarší (+ 1397) působil ve funkci hejtmana braniborského, lucemburského a lužického. Jeho syn Půta mladší příseděl u zemského soudu a poslední majitel Častolovic z tohoto rodu Půta III. nejmladší se účastnil čáslavského sněmu a sloužil králi Zikmundovi. Po Půtově smrti v roce 1435 spravovala jeho statky v době nezletilosti Půtových dcer jeho matka Anna kněžna Osvětimská (+1454), která Častolovice v roce 1440 prodala Hynku Krušinovi z Lichtenburka. Ten je v roce 1454 prodává zemskému správci Jiřímu z Poděbrad a Kunštátu. Tak se Častolovice stávají součástí litického panství. Po Jiřího smrti byly Častolovice v držení jeho syna Jindřicha, knížete Minsterberského, který panství v roce 1495 prodal za 25000 kop grošů mocnému Vilému z Pernštejna, nejvyššímu hofmistru království českého. Tak byly Častolovice přičleněny k pernštejnskému panství Potštejn. Po Vilémovi byli jeho držiteli jeho synové Vojtěch a Jan a posléze Janův syn Jaroslav. Ten pro svoje finanční problémy Častolovice prodal v roce 1556 rýnskému kurfiřtovi Arnoštovi. Ten v rámci postupného rozprodávání svého majetku Častolovice zapsal za dluh 4796 kop grošů Jindřichu z Regeru. Ten zřejmě provedl částečnou úpravu za pánů z Kunštátu a Pernštejnů zpustlé tvrze. V roce 1570 ale Častolovice pro dluh 6100 kop grošů postupuje královskému prokurátorovi Albrechtu Bryknarovi z Brukštejna. Ani v jeho držení, ale nezůstávají příliš dlouho, jelikož již o pět let později je Albrecht prodává císaři Maxmiliánovi II., díky opoždění zápisu do desk zemských jsou Častolovice opět pro dluh 18500 kop grošů postoupeny roku 1577 Rudolfu II. Na krátký čas se tak stávají komorním panstvím. Ale téhož roku je od komory kupují bratři Jan, Jiří a Vilém z Oppersdorfu za 11500 kop grošů. Postupně se podíly dostávají do rukou syna Jiřího z Oppersdorfu Friedricha (Bedřicha), který se po smrti posledního z výše jmenovaných bratří, Viléma roku 1588 stává jediným majitelem Častolovic.
Zámek
Jelikož toto dědictví jistě nesplňovalo standardy bydlení pozdně renesančního šlechtice, zahájil Friedrich z Oppersdorfu stavbu renesančního zámku. Jednalo se o čtyřkřídlou stavbu kolem téměř čtvercového nádvoří s patrovým panským křídlem a protějším přízemním hospodářským zázemím. Po smrti Oty z Oppersdorfu (syna Friedricha z Oppersdrofu a Magdalény z Donína, jejichž erby jsou na zámku umístěny nad průchodem do zámeckého parku) roku 1646 se stal do roku 1658 poručníkem jeho nezletilých dětí na Častolovicích František Karel Libštejnský z Kolowrat. Po dosažení zletilosti a bratrově smrti se Častolovic ujal Otův syn Jan Václav, po jehož smrti v roce 1676 byla poručnicí nad panstvím za nezletilé syny určena jeho žena Anna Eleonora rozená z Kolowrat. V roce 1682 si její synové Jan Václav, Jan Josef a Jan Eusebius Rudolf statky po otci rozdělili. Častolovice připadly toho času ještě nezletilému Janu Rudolfovi. O dva roky později padlo rozhodnutí statky prodat. Tak byly Častolovice Janem Václavem a Janem Josefem v zastoupení jejich nezletilého bratra v roce 1684 prodány Tomáši Černínu z Chudenic. Od něj po deseti letech panství kupuje nejvyšší purkrabí pražský Oldřich Adolf Vratislav, říšský hrabě ze Šternberka. Od roku 1694 již Častolovice z držení toho starého českého panského rodu nevyšly. Roku 1701 vytvořil Adolf Vratislav ze svých panství Zásmuky a Častolovice tzv. fideikomis (tedy nedělitelné, nezcizitelné rodinné panství). V roce 1942, poté co se Leopold Sternberg přihlásil společně s dalšími představiteli české šlechty otevřeně k české národnosti, byl zámek zabrán Němci. Po válce se sem rodina Sternbergů vrátila, manželka Leopolda Sternberga Cecilie Reventlow - Criminil zde provedla některé úpravy a opravy, po únorovém převratu roku 1948 se rodina rozhodla emigrovat do USA a na Jamajku. Zámek se stal majetkem státu, v jehož držení zůstal až do roku 1992, kdy byl v rámci restitucí navrácen původním majitelům, tedy rodině Sternbergů. V současnosti je zámek v majetku Franzisky Diany Sternbergové - Phipps.
Text převzat z Wikipedie:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Castolovice_%28z%C3%A1mek%29

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.