Baroko na Havlíčkobrodsku - část druhá

Název

Baroko na Havlíčkobrodsku - část druhá

Popis

ALB737 Další album připomínající barokní díla Havlíčkobrodska.
V loňském roce v našem městě proběhla velká výstava o době barokní na Brodsku. Stala se událostí roku, neboť v takové šíři ještě baroko v Brodě uvedeno nebylo. Možná si ani neuvědomujeme, jak hluboce toto období ovlivnilo nejenom vnější prostředí, v němž dnes žijeme, ale čas od času jakoby zdánlivě nevědomky vyplyne na povrch i něco z jeho odkazu duchovního. Tvůrci výstavy zdařile zařadili do její kompozice i architektonicky nejvýraznější brodskou barokní památku augustiniánský klášter, který se tak stal nejenom výstavní síní, ale i exponátem sám o sobě. Nebude tedy na závadu alespoň ve stručnosti si připomenout jeho historii.

Řád bosých augustiniánů přišel do Německého Brodu v r. 1674 po delším vyjednávání a vzájemných zárukách, neboť město zchudlé po třicetileté válce se obávalo další finanční zátěže spojené s usazením žebravých řeholníků. Z několika míst přicházejících v úvahu byly nakonec pro budoucí klášter vybrány pozemky za Horní branou při pražské silnici. Se stavbou kaple a svého prozatímního příbytku započali mniši na jaře následujícího roku. Obě budovy byly slavnostně vysvěceny 5. ledna 1675. Stály přibližně o devět metrů blíže k silnici než pozdější klášter. Jejich situace je patrná na snímku oltářního obrazu pocházejícího z původní kaple. S poněkud stísněnou rozlohou provizoria se řeholníci nemínili spokojit a snažili se získat okolní pozemky k vybudování definitivního kláštera, což se jim podařilo do r. 1680. Současně s tím shromažďovali prostředky na stavbu. Nový klášterní komplex byl vyměřen podle plánů schválených generální kapitulou v Římě a 23. května 1679 slavnostně položen základní kámen s pamětní deskou do základů v sakristii kostela, který měl být zasvěcen sv. Rodině. Stavba kostela i kláštera se však protáhly na několik desítek let. Kostel dokončený až v r. 1705 slavnostně vysvětil opat strahovského premonstrátského kláštera Vít Seipel. Krátce před tím došlo k likvidaci původní kaple. Výrazná okrasa přibyla v r. 1725 k severní stěně kostela. Boží hrob přístupný z jeho interiéru za oltářem Pěti ran Kristových nechala na svůj náklad postavit haberská hraběnka Anna Terezie z Pöttingu podle plánu Antonína Václava Spannbruckera. Úplná dostavba sousedního kláštera trvala v několika etapách a s několika přestávkami ještě déle. Prostředky i stavební materiál se scházely postupně a někdy velmi pomalu. Jednopatrová klášterní kvadratura se uzavřela, zcela pokryta a uvnitř v základu zařízena byla teprve v r. 1721. Ovšem některé drobné úpravy pokračovaly ještě do r. 1733. Ambity dostaly na zdejší poměry v r. 1723 rozsáhlou obrazovou výzdobu od Jakuba Pischela. V přízemí 32 meziklenbových lunet zobrazovalo podstatné události ze života sv. Augustina a v prvním patře znázorňoval dvacetičtyřčlenný soubor obrazů život sv. Josefa Pěstouna.

Nejprve s rozpaky přijímaný řád se během let s městem sžil a od r. 1735 dostal další veřejně prospěšný smysl své existence v Brodě při správě gymnázia, které sídlilo až do r. 1815 v domě Bukovských z Hustiřan (nynější pivovar). Augustiniánům koncem 18. století po josefínských reformách ubývalo sil a schopných pedagogů k výchově. Když bylo gymnázium znovu obnoveno v r. 1802, nemohli se již uvázat v další péči o ně. Konvent i s kostelem posléze převzali želivští premonstráti a s nimi i správu gymnázia, které se v r. 1815 přestěhovalo do kláštera. Nutno říci, že do poněkud zanedbaného. Před zahájením výuky došlo v přízemí, kde byly umístěny třídy ke stavebním úpravám. V prvním patře bydleli profesoři. Klášter zůstal sídlem gymnázia, od r. 1885
postátněného, až do postavení nové budovy v sousedství r. 1908. Nová škola zabrala část bývalé klášterní zahrady. Výuka v ní byla zahájena 20. 10. 1908. Starý klášter si stát vyhlédl pro umístění okresního hejtmanství a dalších úřadů s ním spojených s působností pro brodský politický okres. Následovala opět nutná přestavba v letech 1909–1910. Jižní strana byla přestavěna a zvýšena o jedno patro, uvnitř vybudováno nové schodiště, v patře jihovýchodního křídla odstraněna klenba, spojovací chodba do kostela přehrazena příčkami. Od té doby prošla budova ještě několika opravami, z nichž asi nejviditelnější je hlavní vchod na jihozápadním nároží a zastavění proluky mezi ní a nynější ZŠ Štáflova. Ačkoliv bývalý klášter paradoxně sloužil coby úřední budova i v dobách lidové demokracie či reálného socialismu, a vlastně slouží veřejné správě doposud, stavba si v mnohém podržela svůj původní duch. Atmosféru někdejších klášterních ambitů navozují i pozvolna vracející se lunetové obrazy, které získalo město a nechává je postupně restaurovat. O přilehlém kostele sv. Rodiny se v osmdesátých letech minulého století uvažovalo jako o síni stálé expozice baroka na Havlíčkobrodsku. K tomu již nedošlo, možná naštěstí, a interiér kostela i s vybavením se zachoval v podstatě vcelku, jak byl kostel v 18. století zařízen.
Text M. Tajovského převzat z Havlíčkobrodských listů

Soubor lunetových obrazů pocházejících z bývalého augustiniánského kláštera v Havlíčkově Brodě sestává z 2 cyklů
ze života sv. Rodiny: Svatá rodina, Setkání Marie s Alžbětou, Anděl se zjevuje sv. Josefovi, Nalezení Krista v chrámu, Zvěstování Panně Marii, Smrt sv. Josefa, Sv. Josef unášený do nebeské slávy, Sv. Rodina v Josefově dílně, Zasnoubení sv. Josefa s Pannou Marii, Sen sv. Josefa před útěkem do Egypta, Dvanáctiletý Kristus v chrámu, Odpočinek na útěku do Egypta, Sv. Rodina na cestě do jeruzalémského chrámu, Sv. Josef a Panna Maria na cestě do Betléma, Sen sv. Josefa, Oběd sv. Rodiny, Život sv. Rodiny, Obětování v chrámu, Setkání na cestě do Egypta, Sv. Rodina v Egyptě, Klanění tří králů, Klanění pastýřů, Druhá scéna z obětování v chrámu,
augustiniánského cyklu: Řeholní kněží před biskupem, Augustin mezi manichejci, Návštěva u sv. Augustina, Smrt sv. Augustina, Sen sv. Moniky, Sv. Monika před biskupem, Lekce rétoriky, Shromáždění řeholních bratří kolem „Řehole“, Výjev v refektáři, Kněžské svěcení, Disputace s manichejci, Píšící Augustin, Modlitba sv. Moniky, Augustin oznamuje matce své obrácení, Sv. Monika pláče pro Augustina, Rozhovor s matkou o věčném životě, Křest sv. Augustina, Sv. Augustin, Vnitřní boj, Křest Augustina s Alipiem a Adeotatem, Loučící se sv. Augustin,
a ze samostatného obrazu: Obraz Nejsvětější Trojice.
Jedná se o poměrně kvalitní barokní umělecko-řemeslnou práci z poloviny 18. století, autorem maleb je Jakub Pischel. Obrazy byly zhotoveny na zakázku augustiniánského kláštera v Havlíčkově Brodě. Mimo jiné jsou zajímavým historickým pramenem dokumentujícím architektonickou podobu kláštera i města v období jejich vzniku (na některých obrazech jsou klášter a město spodobněny). Jednotlivé obrazy tvoří harmonický, tematicky ucelený soubor, který je svázán s konkrétním místem. Rozdělením tohoto souboru by výrazně poklesla jeho vypovídající hodnota.

Období

Statistiky

  • 40 fotek
  • 9 se líbí

Nastavení

Nahlásit album
Slevy 25 % platí na všechny dárky z fotek. Vytvořte si z vašich fotek snadno fotoknihu, plakát, fotky na zeď a další fotoprodukty. Sleva platí po zadání kódu: Vajicka
S kódem: Vajicka Akce platí do 14. 4. 2024
Zjistit více

Vytvořte si fotodárky

Z alb a fotek na Rajčeti nebo i z disku počítače si můžete snadno a rychle vytvořit různé fotodárky pro sebe nebo své přátele.

Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Baroko na Havlíčkobrodsku - část druhá
Komentáře Přidat