Název

pohlednice královského města Most

Popis

Při probírání fotek na externím disku jsem narazil na tři starší fotky přesunutého děkanského kostela v Mostě a tak jsem ještě prošel archiv a vytvořil toto album pohledů na město, které dnes již vidět nemůžeme.
Staré, původem královské, město Most, z něhož však do dnešních časů zbyla prakticky jen část zvaná Zahražany a její nejbližší okolí, se rozkládalo mezi úpatím Zámeckého vrchu (Hněvína) a řekou Bílinou.Jméno obdrželo město nejspíše od mostu, vedoucího přes bažinaté území v jeho okolí. V minulosti mělo různé podoby: Gnewin Mozt, Gnevinmost, latinsky Pons (případně Pons Gnewyn), německy pak Pruks, Bruck, Brüx.Pomineme-li často citovaný úryvek z Kosmovy kroniky z 12. století, týkající se neslavného konce tažení saského vévody v roce 1040 u \"Hněvina mostu nad řekou Bílinou\", první písemná zpráva o Mostu pochází z roku 1207. V roce 1227 odkázal bezdětný Kojata z rodu Hrabišiců Hněvin Most zderazskému klášteru. V té době byl Most již tržní osadou. V roce 1238 odkázal témuž klášteru Kojatův bratr Všebor spolu s dalšími lokalitami i Ves Sv. Václava (pozdější mostecká čtvrť), tržní osadu na levobřeží řeky Bíliny. Do roku 1248 byl vystavěn nad městem královský hrad, v roce 1257 jsou poprvé zmiňovány hradby a farní kostel. Předcházející vývoj završilo velké privilegium krále Přemysla Otakara II. z roku 1273, kterým bylo Mostu mimo jiné dáno právo mílové, právo na dlužníky a právo nuceného skladu. Význam města podtrhoval fakt, že zde v poslední Čtvrtině 13. století působila i mincovna. Privilegium Přemysla Otakara II. potvrdili a významně rozšířili i další panovníci (mimo jiné roku 1327 Jan Lucemburský, 1370 Karel IV., 1420 Zikmund, 1462 Jiří Poděbradský, 1515 Vladislav Jagellonský a jiní). V letech 1517 - 1594 byl vystavěn kostel Nanebevzetí Panny Marie, v letech 1600 - 1602 byla severně od něj postavena zvonice, kolem roku 1553 vznikla renesanční radnice (zbořena v roce 1881). Zejména od 2. čtvrtiny 18. století, kdy se upevnily hospodářské poměry ve městě, se započalo s rozsáhlými přestavbami. V roce 1726 bylo dokončeno průčelí klášterního kostela minoritu, zničeného předchozím požárem, v roce 1723 byla dostavěna budova špitálu u kostela sv. Ducha, do roku 1774 byl pozdně barokně přestavěn kostel Narození Panny Marie při klášteru magdalenitek a další. Město se postupně rozrostlo ve tři náměstí, která byla obklopena sítí ulic. Jeho půdorys, obohacen snad jen počínající zástavbou na tzv. Pražském a Teplickém předměstí, se v podstatě až do roku 1848, kdy ztratil Most status královského města, příliš nezměnil. V Mostě stávala řada významných památek, z nichž zde je možné jmenovat snad jen už zmíněný pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie (původně gotický ze 14. století), s cenným vnitřním vybavením. Dále to byl např. bývalý klášter minoritu s kostelem sv. Františka Serafinského (původně gotický, po roce 1639 raně barokně přestavovaný a po požáru 1723 obnovovaný s přestávkami do roku 1785), nebo bývalý klášter kapucínů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie (1616 - 27), který vznikal souběžně s kostelem a rozšířen byl v roce 1653. V Mostě se nacházel ale i starší, původně románský, kostel sv. Václava (rané barokně přestavěn po polovině 17. století a restaurován v roce 1929), k němuž náležela též komenda a špitál křížovníků s červenou hvězdou. K významným sakrálním památkám patřil i původně dřevěný pozdně gotický hřbitovní kostel sv. Anny (přestavěn 1610 až 1612) a již zmíněný zbarokizovaný klášterní kostel Narozeni Panny Marie (či Sedmi radostí Panny Marie), náležející původně magdalenitkám a v roce 1783 předaný piaristům.
Většina ze vzácných architektonických památek vzala za své při likvidaci Mostu. Na původním stanovišti, bývalém Pražském předměstí, zůstal jen gotický kostelík sv. Ducha (původně z poloviny 14. století), k němuž se přimyká barokní špitál. Do jejich těsného sousedství byl přemístěn v roce 1975 pozdně gotický děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Unikátní přesun se uskutečnil po obloukové dráze dlouhé více jak 840 metrů.
Zachráněn pro budoucí generace však např. byl i morový sloup sv. Anny od známého sochaře J. P. de Toscano z roku 1681 a soubor plastik z atiky kostela minoritu, které byly osazeny do areálu přesunutého děkanského kostela. Sochy čtyř Živlů od M. J. Brokoffa (1715), či kašna se sochou lva a městským znakem (1. polovina 18. století) byly umístěny do nové části Mostu. Sousoší sv. Jana Nepomuckého od J. A. Dietze (kolem 1720) a mariánský sloup byly nově lokalizovány do Vtelna.
Celé historické město Most, kromě části zvané Zahražany, bylo zlikvidováno v důsledku těžby uhlí lomem Most, k. p. Doly Ležáky Most, v letech 1967 – 1982.

Kategorie a štítky

Nastavení