Název

východ slunce u hradu Veveří

Popis

V pondělí 13.2. ráno, když jsem jel do práce, tak mne zaujala obloha nad hradem Veveří a tak jsem v okolí kaple nafotil nějaké fotky.

Kaple Matky Boží se nalézá cca 400m jihozápadně od horní brány hradu Veveří, dnes v katastru města Brna.
Kdy byla kaple založena a kým není známo. Její historie je ale těsně spjata s hradem Veveří, takže je pravděpodobné, že je stará jako hrad. Existují však domněnky, že je ještě starší, a že na jejím místě bývalo pohanské kněžiště, proto prý je sakristie asi o metr níž než podlaha zbytku kaple. Dalším důkazem svědčícím o stáří kaple je i to, že je zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie - mariánský kult k nám přinesli sv. Cyril a Metoděj, první kostely u nás byly zasvěcovány Panně Marii. První písemná zmínka je ze 7.prosince 1240. V listině, jíž král Václav II. potvrzuje statky kláštera tišnovského, je zmíněn Jacobus de Eychhorn - Jakub z Veveří, který byl zřejmě farářem při této kapli, která kdysi bývala farním kostelem (kolem kaple prý stála vesnice, která zanikla za husitských válek).
Stavba je dvoulodní. Starší, hlavní loď je románská, vedlejší byla přistavěna v období gotiky. Kaple byla během staletí několikrát opravována, za Josefa II. se dokonce uvažovalo o jejím zbourání. Při poslední opravě v roce 1987 musela být staticky zajištěna lany, protože se ve zdech objevovaly pukliny.
V současné době má kaple jenom malou věžičku, na které jsou dva zvonky. Věž byla zbořena Švédy. Do kaple vedou dva vchody - od západu gotický, od jihu (do gotické vedlejší lodi) románský s pozoruhodným portálem. Starší románský portál se dostal do mladšího gotického zdiva zřejmě při některé přestavbě kaple. Na jeho tympanonu je rovnoramenný kříž po stranách se dvěma lvy. Střecha je kryta šindelem. Na severní straně apsidy zvenku ve výšce asi 3m je zazděn kámen, na něm postava podobná medvědu - asi značka kameníka. Na štítě od východu je monogram jména Marie, v něm je vytesán lidský obličej.
V hlavní lodi jsou čtyři okna. Dvě velká gotická, jedno malé románské a jedno neurčitého slohu. U severní zdi je románská kazatelna. Strop je plochý (stejně tak i v boční lodi), kazetový, sestavený z obrazů, na kterých jsou namalovány výjevy ze života Panny Marie. Některé obrazy byly za druhé světové válku zničeny. Zábradlí na kůru je obloženo deskami, které kdysi tvořili strop boční lodi, jsou na nich románské ornamenty. Pod románským oknem visí obraz sv. Jana Nepomuckého. V apsidě jsou zbytky fresek ve dvou pásech, horní zobrazuje život Panny Marie, spodní život Krista. Strop presbytáře zdobí renesanční štuka. Jsou zde tři náhrobní kameny, dva nečitelné, třetí patří Hansi Karlu Fünkirchenovi, někdejšímu veliteli pluku Teufenbachova a jeho ženě Heleně.
V boční lodi jsou vlevo schody na kůr, vpravo donedávna visela kopie vzácného obrazu madony Veverské, ovšem v říjnu 1993 byla ukradena. Originál je uložen ve sbírkách Národní galerie v Praze. Ve výklenku u schodů na kůr byl v březnu 1837 pochován bývalý švédský král Gustav IV., jeho ostatky byly ruku 1845 odvezeny do rodinné hrobky v Oldenburku. Hlavní a boční loď spojuje široká gotická klenba. Sakristie je asi o metr níž než zbytek kostela, sestupuje se sem po několika schodech. Strop je tvořen románskou klenbou. Na stěnách je sedm křížků (původně jich bylo dvanáct), svědčících o tom, že kaple byla vysvěcena biskupem olomouckým, dále jsou tu nápisy rudkou, dva česky, jeden zřejmě švédsky. Pod podlahou sakristie je krypta.
Na prostranství okolo kaple, ohraničeném zdí, býval kdysi hřbitov. Dnes jsou tu už jen nádherné stromy, přestalo se tu pochovávat v roce 1837, kdy byl založen hřbitov ve Veverské Bítýšce. Poslední zachovalý náhrobek z tohoto hřbitova se nachází u severní zdi. Je kovový a patří hofmistru Pollieru Vernandovi.

Nastavení