Název

Baroko na Havlíčkobrodsku - část první

Popis

ALB735 - další album ze zachráněného disku. Ve většině prostor se dalo fotit jen bez bleskua někde ani to ne. Jsem si vědom toho, že ne všechny fotky jsou kvalitní, ale je to pro mne dokument unikátní výstavy, která se hned tak opakovat nebude.
Výstavní projekt Baroko na Havlíčkobrodsku vznikl ve spolupráci Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, Moravského zemského archivu v Brně - Státního okresního archivu Havlíčkův Brod a Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod. Výstava si klade za cíl seznámit širokou veřejnost s kulturním a společenským fenoménem baroka v Havlíčkově Brodě a okolí. Tento ojedinělý počin vůbec poprvé představí veřejnosti řadu dosud nevystavených a nepublikovaných exponátů vysoké umělecké i historické hodnoty, z let 1620 – 1780, mající stěžejní význam pro pochopení regionální historie a dalšího vývoje regionální architektury a výtvarného umění.
Výstava probíhala v prostorách Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod a v bývalém augustiniánském kostele sv. Rodiny spravovaném Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, byla rozdělena na část věnovanou městu Německému (Havlíčkovu) Brodu a okolnímu prostoru členěnému podle hranic někdejších panství. V oddílu věnovaném městu byly vystaveny exponáty zastupující jednotlivé oblasti věnované historii města v daném období, církevním objednávkám zejména pak v souvislosti s osobností děkana Jana Křtitele Seidla, augustiniánskému klášteru a gymnáziu, cechům a řemeslům, barokní hudbě reprezentované Janem Václavem Stamicem a v neposlední řadě německobrodskému rodákovi, spisovateli a historikovi Janu Františku Beckovskému. V části věnované venkovu bylo vybráno několik panství (Polná – Přibyslav, Úsobí, Plandry, Šlapanov a Úhrov), jejichž majitelé pocházeli jak z řad vysoké šlechty (knížata z Dietrichsteina), tak také drobných šlechticů (Dobřenský, Zebo, Göldlin z Tiefenau). Obě tyto skupiny se v rámci reprezentace snažily podporovat svůj sociální status zaměstnáváním špičkových umělců, jejichž díla budou vystavena.
K vidění bylo bezmála 150 exponátů od 20 zapůjčitelů. Návštěvníci si mohli prohlédnout obrazy, plastiky, archeologické památky, mapy, plány, veduty, pečeti, typáře, hudebniny, knižní vazby, bohoslužebné náčiní, cechovní památky, fotografie významných architektonických památek a další dokumenty. Mezi nejvýznamnější exponáty vystavené na výstavě patřily v nedávné době objevené obrazy jednoho z předních malířů rakouského baroka první poloviny 18. století Michaela Angela Unterbergera, dále dvě dosud neznámé veduty Havlíčkova Brodu nebo rozměrná kolorovaná mapa polensko – přibyslavského panství (320 x 150 cm).
V rámci výstavy byl veřejnosti zpřístupněn augustiniánský kostel sv. Rodiny a děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. K výstavě byl připraven bohatý doprovodný program zahrnující přednášky, komentované prohlídky, animační programy pro školy atd.
Nedílnou součástí výstavního projektu bylo vydání obsáhlého katalogu, který vedle zpracovaných katalogových hesel věnovaných nejvýznamnějším předmětům zastoupeným na výstavě, obsahuje dílčí studie přinášející řadu nových a dosud nepublikovaných poznatků k fenoménu baroka na Havlíčkobrodsku.
Výstava i publikace si kladly za cíl podnítit zájem o barokní kulturu v našem regionu nejen u odborné veřejnosti, pro niž může být výstava chápána jako jeden z prvních impulzů k dalšímu bádání, ale zejména u obyvatel Havlíčkova Brodu – barokního města na pomezí Čech a Moravy.
Recenze výstavy:
http://www.artalk.cz/2014/07/03/maximum-mozneho-o-barokni-vystave-na-havlickobrodsku/

Kategorie a štítky

Nastavení