Název

střípky z archivu XI. - zámek Častolovice část druhá

Popis

ALB852
Popis zámku:
Zámek je dnes uzavřenou stavbou kolem téměř čtvercového nádvoří, v jehož středu stojí barokní kašna s rodovými emblémy rodu Šternberků a plastikami ryb. Dnes se jedná o stavbu o dvou patrech v levém a třech patrech v pravém křídle. Během vlády Šternberku prodělal zámek několik úprav. V polovině 19. století nechal Jaroslav ze Šternberka budovu kompletně přestavět v tehdy oblíbeném neogotickém slohu. Po roce 1910 za Leopolda Alberta však proběhla další přestavba, jejímž cílem bylo zámku vrátit původní renesanční podobu. V tomto období byla také nad vchod do zámku přistavěna polygonální dvoustupňová věž, ve které se nacházela nádoba na dešťovou vodu, která byla rozváděna po zámku. Také východní (tedy ze strany vstupu pravé) křídlo bylo zvýšeno o jedno patro. Západní křídlo zámku bylo do nádvoří otevřeno arkádou, která však byla za Jaroslava ze Šternberka zasklena, aby bylo docíleno většího pohodlí v klimaticky nepříznivějším prostředí pod Orlickými horami. Na vnitřní stěně křídla vybíhajícího nalevo od hlavního vstupu do zámku se nachází několik fresek, které zobrazují jednak výjevy antické (šest římských císařů) a také rodovou legendu Šternberků, představující vybájeného člena rodu Jaroslava ze Šternberka v boji proti Tatarům u Olomouce v roce 1241.
V interiérech zámku se nacházejí cenná umělecká díla renesance, baroka, rokoka, empíru a biedermaieru. Nejvýznamnější a nejhodnotnější součástí interiéru jsou zachovalé pozdně renesanční kazetové stropy, datované kolem roku 1600, které se nacházejí ve čtyřech místnostech západního křídla. V tzv. Tobiášce, jinak zámecké jídelně jsou to výjevy ze života žida Tobiáše, v tzv. rytířském (správněji spíše velkém či hlavním) sále je to potom 24 výjevů ze starého zákona. Ve dvou menších pokojích, které přiléhají k velkému sálu je k vidění 12 desek, zobrazujících Ovidiovy proměny. Dale se zde nacházejí obrazy povětšinou barokních mistrů Johanna Heinricha Schönfelda, Lucase Van Valckenborcha a dalších, dále kopie obrazů Petra Paula Rubense "Salomé s hlavou sv. Jana Křtitele" a "Hlava meduzy" a jeden z nejhodnotnějších obrazů šternberských uměleckých sbírek, Škrétův "Mladý lovec", zobrazující některého člena šternberského rodu, nejspíše mladého Jana Adama ze Šternberka (Škréta pro Šternberky vytvořil několik děl, dále například portrét Marie Maximilány ze Šternberka - v současnosti na Bechyni, v jeho dílně pak také vznikly obrazy sester Barbory Eufrosie a Marie Eleonory Klary Šternberkových, rovněž umístěné na zámku v Častolovicích). V již zmíněné zámecké jídelně Tobiášce je umístěn fragment sbírky obrazů českých králů, který se do Častolovic dostal jako věno Anny Lucie roz. Slavatové, která si v roce 1654 vzala Adolfa Vratislava ze Šternberka. Ve velkém sále, který je rozlohou přes 300 m2 jedním z největších renesančních prostor v České republice se nachází rodová galerie Šternberků, v přilehlé kapli Božího těla je nejvzácnějším kusem vyřezávaný tyrolský oltář z roku 1601, stejně jako obrazy příbuzenstva Ježíšova a Zvěstovaní panně Marii. Na kachlích v kapli jsou částečně dochovány symboly císařských orlic a otištěné tlapky zámeckých psů. Velký sál byl vytápěn pomocí dvou mohutných krbů, renesanční krb je zdoben aliančním erbem Šternberků a Slavatů, barokní potom reliéfem "Narození Páně". Zcela samostatným a v jistém smyslů výjimečným prostorem je arkádová chodba, která v dnešní podobě vznikla zasklením oblouků arkád v 19. století. V současnosti se v západním křídle nachází veřejnosti přístupná expozice, východní křídlo je vyhrazeno soukromým potřebám majitelky zámku.
Text převzat z Wikipedie:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Castolovice_%28z%C3%A1mek%29

Kategorie a štítky

Nastavení