Název

střípky z archivu XIII. - hrad a zámek Frýdlant v Čechách

Popis

ALB854 chtěli jsme se podívat alespoň na nádvoří zámku, protože s námi byli i naši psi, ale bohužel zde se na nádvoří nedostanete, jen když si zaplatíte některý z okruhů, tak přes něj přejdete. Poněkud podivný přístup. Na většině zámků a hradů je vstup na nádvoří možný ať už za symbolické vstupné nebo zcela zdarma. A tak jsme mohli jen obejít zdejší hradozámek kolem dokola.
Zámek Frýdlant v Čechách
Renesanční zámek přestavěný ze středověkého hradu. 1. fáze úprav se před pol. 16. st. soustředila na horní hrad. Mezi léty 1580-90 nechali Redernové postavit Dolní zámek na místě někdejšího předhradí. Později upravován barokně a novorenesančně.
Frýdlant patří k nejvýznamnějším památkovým celkům v Čechách. Areál představuje velmi cenné spojení dvou architektonických útvarů – středověkého hradu a renesančního zámku. Vznik hradu Frýdlant spadá do poloviny 13. století. Jeho prvními majiteli byli Ronovci.
První renesanční stavby, ovlivněné tzv. saskou, respektive lužickou architekturou s mnohými gotickými návraty, provedli páni z Biberšteinu, držící panství od konce 70. let 13. století do roku 1551. V letech 1552 – 1558 spravovala panství jako odumřelé léno královská komora. V roce 1558 koupil Frýdlant Friedrich z Redernů, jeden z nejpřednějších slezských šlechticů.
K významné stavební aktivitě v renesančním duchu došlo až za vlády Melchiora z Redernů po roce 1582, který z Frýdlantu vytvořil rodovou rezidenci. Pro Melchiora pracoval Marco Spazio a spolu s polírem Antoniem vybudoval v předhradí nový patrový zámek s renesančními štíty a se sgrafitovou výzdobou fasád. Výstavbou kaple sv. Anny byla v letech 1598 – 1602 přeměna hradu v podstatě dokončena.
Po Bílé Hoře zkonfiskovaný majetek Redernů koupil v roce 1622 Albrecht z Valdštejna, generál císařských vojsk a jedna z nejvýznamnějších osobností třicetileté války a učinil jej centrem nového vévodství, i když hlavní rezidence byla přemístěna do Jičína. Po Valdštejnově zavraždění roku 1634 získává Frýdlantské panství Matyáš Gallas, vrchní velitel císařské armády.
V průběhu třicetileté války, přesněji roku 1636, dobyli Frýdlant Švédové a v letech 1645 – 1647 značně zesílili jeho opevnění na severní straně.
Po požáru části zámku v roce 1676 a opět v roce 1684 došlo za Františka Ferdinanda Gallase k raně barokním přestavbám, které pravděpodobně vedl Marcantonio Canevalle. Další barokní úpravy byly provedeny roku 1749 za Filipa Josefa Gallase, kdy vznikly terasy při dolním nádvoří.
Po prvních náznacích romantické neogotiky, které lze překvapivě sledovat již roku 1805 (portál s pylony), byly sneseny renesanční štíty a sgrafita zabílena. V letech 1867 – 1870 pak došlo k neoresančním zásahům a přístavbě nového křídla pro Eduarda Clam-Gallase podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Heckeho, fasády tehdy doplnila nová sgrafita.
Původní podoba gotického hradu se do dnešních dnů nedochovala ve své celistvosti. Dnes vidíme hrad jako mohutnou dvoupatrovou stavbu kolem malého nepravidelného nádvoří, kterému dominuje velká válcová věž. Kaple a renesanční zámek byly postaveny na přelomu 16. a 17. století Markem Spazziem di Lancio. V 60. letech 19. století byla přistavěním dalšího zámeckého křídla dokončena stavba celého areálu. V roce 1801 Clam – Gallasové zpřístupnili pro veřejnost část hradu s instalovanými sbírkami. Současná expozice prezentuje toto nejstarší hradní muzeum, kapli s cenným mobiliářem a dvě zámecká křídla.
text převzat z:
http://www.hrady.cz/?OID=774

Kategorie a štítky

Nastavení